Přežívám v Brně již několik let. Trpím zde místní pivní nevkus, kterak se snažím přinést nošovickou osvětu mezi bandu chmelových nevzdělanců, pro které je místní patok božskou manou za pár kačáků. Dnes je třiadvacátý den v měsíci červnu, tedy zhruba třetí měsíc po konci sezóny a já mám neutuchající touhu všem sdělit, co po konci sezóny dělám,…
Erikovy pivní pohledy: Jak jsem musel hrát třetí ligu.
Vždycky říkám, že jsem jen ten pohodový borec, co si chce odehrát svoje údery v kraji, rozumovat u počítadla a pak si zajít na pivko a tataráček. Roky na to svými výkony důrazně poukazuji, tréninky neaplikuji, opak vylučuji. Hraju v oddíle, který je co do počtu kvalitních hráčů nadprůměrný, nicméně i tak mě potkala zkušenost…
Erikovy pivní pohledy: Jak žiju stolním tenisem
V poslední době často slýchávám apely, abych opět přispěl do nečtené sekce stránek orelského stolního tenisu. Byl bych rád, aby náměty na zábavné glosy starého leváka bez poctivého backhandu přicházely ve frekvenci podobné, jako jsou okresní zápasy, nicméně bohužel tomu tak není. I tak mi tato skutečnost občas vrtala hlavou, a tak jsem po návštěvě jedné…
Erikovy pivní pohledy: Jak se udržet v kraji
Po delší odmlce se vracím a posílám svým spíše nečtenářům další rádoby vtipné dílo. Kdysi jsem býval dobrým hráčem okresu, ale dopustil jsem se toho nejhoršího zločinu, který okresní hráč může udělat – postoupil jsem do kraje. Tento článek je vlastně recept na krajskou soutěž a zároveň zhodnocení minulé sezóny. Hned na začátek oznamuji, že…
Erikovy pivní pohledy: Kdo je tady rozhodčí aneb jak být profesionální pískač
Stál jsem kdysi jako divák, když náš „nejlepší tým“ (jelikož celek „B“ vévodí) rozhodl o své budoucnosti a postoupil do ligové soutěže. Po vlně euforie a rádoby oslav se oddíl vzpamatoval a zjistil, že tohle už není žádný popík a bude potřeba určitých kroků, které musíme splnit. Na asi osmnácté položce povinností, které jsou potřeba,…