Rubrika: Rozhovory

Jediným cílem je postup, vzkazuje Erik Orság

Dlouhou dobu platí za spolehlivou oporu béčka. Letošní sezonu se chce konečně se svými spoluhráči posunout dál. Ostatně, postupový cíl hlásá naplno a bez obalu. „Jinak to bude moje poslední sezona v Orlu,“ přiznává na rovinu Erik Orság, jenž už několikátým rokem pracuje a studuje v Brně. „Dojíždění je pro mě lehce ubíjející, když nevidím žádnou perspektivu,“ vysvětluje svůj postoj.

Eriku, před sebou máš společně se svými spoluhráči další sezonu v KP II. S jakými ambicemi do ní osobně vstupuješ?

Před sezónou jsem klukům sdělil, že mým jediným cílem je postup, jinak je to moje poslední sezóna na Orlu. Jde o to, že tuhle soutěž hrajeme už dlouho a myslím, že máme na víc. Další zásadní skutečností je to, že na každý zápas dojíždím z Brna, což je po těch letech už lehce ubíjející, když nevidím žádnou perspektivu. Proto jsem klukům avizoval, že cíle pro následující sezónu budou nejvyšší.

Soupiska dává ambicím poměrně reálný obrys. Jména Krejčiřík a Doležel budí velký respekt. Jak často budou oba k dispozici béčku?

Mohu říct narovinu, že bez nich by to nešlo. Nejde o to, že zbytku týmu nevěřím, nicméně v situaci, kdy máme možnost využít tohoto zkušeného dua, bylo by hloupé je nestavit. Na domácí zápasy budou většinou přítomni, co se týče venkovních, bude záležet na jejich povinnostech v A týmu. Každopádně od obou vím, že za nás hrát chtějí a těší se na další sezónu.

Je jasné, že soustředit se budete primárně na své výkony. Přesto sis určitě projel soupisky ostatních týmů. V kom vidíš největšího konkurenta?

Teď nechci určitě říct, že nemáme žádného konkurenta, každopádně si myslím, že největším nepřítelem si budeme my sami, a to zejména v situacích bez výše zmíněných posil. Poté to bude už jen na nás a zejména na našich zkušenostech, které jsme bezpochyby všichni za ty roky posbírali. Každopádně i tak můžu sám za sebe říct, že jsou týmy, kde zejména v případě venkovních utkání bude složité zvítězit, ale jména si nechám pro sebe. Celému týmu věřím v každém zápase.

Ty osobně jistě sám cítíš, že by ses měl posunout výš. Bereš postup jako extra motivaci pro sebe samotného?

Samozřejmě, že je to pro mě určitá motivace, ale snažím se tímto posunout výš i ostatní kluky. Hrajeme spolu už roky, známe se od dětství a myslím, že právě teď je ten ideální čas, kdy můžeme jít společně zase o soutěž výš a pokročit v tom co jsme ani kdysi nedoufali. Když jsme začínali, tak pro nás bylo slovo kraj něco jako pro krajského hráče liga. No a za těch několik let tu soutěž hrajeme a chceme výš. My profíci nejsme a nebudeme, i přesto to beru jako skvělou věc, že hrajeme tohle a každý další postup pro tuhle partu je jen další nástavba, která byla kdysi nemyslitelná.

Myslíš, že právě fakt, že se s klukama znáte tak dlouho a vytvořili jste určité vazby, může být vaší největší devizou?

Já se z toho tu devizu snažím dělat. Podle mého nás to dokáže stmelit a jít si za tím, co je cílem. Jde o to, že v případě problému si dokážeme narovinu říct, co je třeba a myslím, že to může v konečném součtu pomoct v těch nejtěžších zápasech. Každopádně to není zase tak, že pokud se někomu nedaří, tak bude hrát jen protože jsme kamarádi, hrajeme na vítězství. Já sám jsem připraven sedět na lavičce, v případě, že se mi nebude dařit.

Poslední otázka míří k áčku. To se, posílené o Martina Hrdličku, také netají nejvyššími ambicemi. Věříš, že kluci mají na to postoupit?

Z minulých sezón víme, že ne vždy musí záviset na aktuální formě či počtu hráčů. Je zřejmé, že může zasáhnout spousta vnějších faktorů a postup vyjít nemusí. Já si osobně myslím, že stejně jako krajský tým, tak i tým A, má ideální pozici na to, aby postoupil do vyšší soutěže. Ty zkušenosti, kterými disponuje každý z hráčů, budou zásadní, a já sám vím, že na to mají. Myslím, že letos v divizi nebude tým, který by je mohl zásadně ohrozit a věřím, že Orel příští sezonu opět přivítá třetí ligu, kterou si bezpochyby zaslouží.

Role favorita nás ukolébala, hodnotí uplynulou sezonu Bronislav Klůj

Přišel vloni jako posila a Orlu rázem výrazně stouply akcie. Bohužel, Broňa Klůj ani jeho spoluhráči nezažili vydařenou sezonu. Konečná 4. příčka byla zklamáním. „Několik věcí jsme podcenili, všichni nás favorizovali a to nás možná ukolébalo,“ myslí si levák z Holešova. Sám dobře ví, že všichni musí přidat. „Bude to o poctivé práci, žádné mistrování nám nepomůže,“ vypálí bez obalu.

Broňo, máš za sebou první kompletní sezonu v Orlu. Jak na tebe oddíl zapůsobil?
„Velice kladně. Líbí se mi přátelská atmosféra, díky které se mi hraje dobře.“

Ty jsi léta zažíval Orel jako soupeře. Můžeš prozradit, jak jste s bývalými spoluhráči na náš oddíl nahlíželi?
„Vždy se proti vám hrálo těžko, kvůli specifické herně a menšímu prostoru. Velkou roli ale hrál samozřejmě kvalitní kádr.“

Přejděme nyní k uplynulé sezoně. Do té jste vstupovali s velkými ambicemi. Dá se tedy hovořit o zklamání?
„Za mě rozhodně ano. Nesplnili jsme cíl, byť trochu nás omezil covid.“

Kde vidíš kromě zmíněného covidu další příčiny neúspěšné sezony?
„Možná bych zmínil nesehranost, zejména v deblu. A asi taky trochu podcenění. Všichni nás favorizovali a to nás ukolébalo. Do další sezony se musíme jednoznačně poučit a najet na poctivou práci. Žádné mistrování…“

Před nedávnem klub ohlásil přestup Martina Hrdličky z Fryštáku. Jak vítáš jeho příchod?
„Jasně, že vítám! Každý kvalitní hráč je vítán. Jsem přesvědčen, že bude posilou.“

Mluvil jsi o poctivé práci, která je základním stavebním kamenem. Kde vidíš další zbraně, s nimiž mužstvo půjde do následující sezony?
„Naší výhodou bude široký kádr, ve kterém každý z nás může rozhodnout těžké zápasy. Můj kamarád mi vždycky říká: „Jen trénink dělá závodníka. Takže – více práce, hoši!“

Tomáš Doležel: Posily? Na postup máme i bez nich!

Před 4 lety byl hozen do vody. Plavat se naučil rychleji, než se očekávalo. Rovnou z toho byl postup z divize do 3. ligy. Tam se sice jeho tým neudržel, přesto na toto období vzpomíná v dobrém. „Rád vzpomínám na všechny ty napínavé a vyrovnané zápasy a taky určitě na pobyt v hotelu v Ostravě,“ prohodil s úsměvem Tomáš Doležel ml. Byl nervózní během své první sezony v Orlu? Co podle něj chybělo áčku k ligové záchraně?

Tome, na podzim načneš svou 5. sezonu v Orlu, včetně té loňské, která se de facto nehrála. Jak bys zhodnotil ta léta na Orlovně?
Jednoznačně pozitivně. Po první sezoně jsme postoupili do 3. ligy, což byl za mě obrovský úspěch a byla radost si to zkusit. Sice jsme se neudrželi, ale předvedli jsme tam dobré zápasy. A další sezony v divizi se vždycky držíme na vrchních příčkách tabulky, takže taky paráda. Plus k tomu ještě super parta lidí.

Přišel jsi tehdy jako posila do áčka, na naše poměry za velmi vysoké odstupné. Vypadalo to však, že nervozita tě první rok v divizi ani nesvazovala…
Ze začátku trochu byla, ale jsem taková povaha, že zápasy zvládám hrát v klidu.

Předpokládám, že nejsilnější zážitek v premiérové sezoně byl zápas s Dolním Němčím. Co si vybavíš při vzpomínce na utkání, které jste senzačně remizovali?
Asi poslední zápas, který jsem hrál za stavu 8:9. Takové povzbuzování po každém míčku jsem ještě nezažil. A potom, co se dohrálo, to byl velmi dobrý pocit z celého zápasu a obrovská euforie.

I díky tomuto utkání jste postoupili do 3. ligy. Už jsi to trochu nakousl, tak u toho zůstaneme. Proč si myslíš, že vám to v lize nevyšlo a byl z toho sestup?
Řekl bych, že nám scházely zkušenosti. Skoro všichni jsme to hráli poprvé. První polovinu jsme byli takoví ustrašení, prohráli jsme proti týmům, které bychom normálně porazili, alespoň podle mě. Druhá půlka už vypadala o dost líp, ale bohužel už to nestačilo na udržení.

Přesto, jistě sis odnesl minimálně spoustu zkušeností a zážitků. Prozradíš nám něco konkrétního, na co rád vzpomínáš?
Tak rád vzpomínám na všechny ty napínavé a vyrovnané zápasy a taky určitě na pobyt v hotelu v Ostravě. (úsměv)

Pojďme do současnosti. Klub zatím počítá spíše ztráty, posily jsou v nedohlednu. Jak tuto situaci vnímáš?
Není to ideální, ale určitě se s tím nějak popereme.

S jakými týmovými a osobními ambicemi budeš vstupovat do nové sezony ty?
Osobně bych chtěl se držet kolem těch 70 – 80 % a týmově si myslím, že máme určitě na postup i bez posil, když bude zdraví přát.

Zdá se, že postup by sis hodně přál, je to tvá hlavní motivace?
Určitě. Zahrát si znovu 3. ligu by bylo super! A věřím, že by to přilákalo i nějaké ty posily.

Závěrem možná trochu netradiční otázka. Když se podíváš mezi své spoluhráče, proti komu se ti hraje nejlépe a proti komu naopak nejhůře?
Hraje se mi špatně proti všem, protože nikomu nevyberu servis (smích).

Mistr světa Petr Polák: Ligové zápasy budou o koncentraci

V Orlu bude letos kroutit již 7. sezonu, byl u postupu áčka z KP II do KP I, následně do divize a naposledy se podílel na senzační jízdě do 3. ligy. V létě se na mistrovství světa veteránů v Las Vegas stal přeborníkem ve čtyřhře. „Považuji to za největší úspěch kariéry,“ bez okolků přiznal 65letý matador Petr Polák, jenž bude dělat vše proto, aby společně se svými týmovými kolegy v lize nebyl do počtu. „Určitě se najde pár týmů ze spodní poloviny tabulky, se kterými se popereme o udržení v soutěži,“ neztrácí optimismus zkušený levák. „Bude to o koncentraci,“ tuší.

Petr Polák, mistr světa veteránů ve čtyřhře. Jak ti to nyní, s lehkým odstupem, zní?
Stále moc dobře a evokuje to příjemné vzpomínky.

Jak vysoko ve své bohaté kariéře tento úspěch řadíš?
S ohledem na obrovskou konkurenci, která se do Las Vegas v mé kategorii sjela, tak je to asi dosud největší úspěch.

Po tvém návratu tě spoluhráči přivítali vtipnými nápisy na různých místech Orlovny. Čekal jsi něco takového, potěšilo tě to?
Vůbec jsem to nečekal a moc mě to překvapilo a zároveň potěšilo. Podobně nečekaná odezva byla i ze strany pracovníků mého zaměstnavatele v Zoo Lešná.

Vraťme se k loňské sezoně a spanilé jízdě prvního mužstva. Co stálo za tak fantastickým ročníkem, kdy áčko prošlo soutěží s jedinou porážkou a jednou remízou?
Jízda áčka v divizi a následně i suverénní postup byl i pro mě samotného příjemným překvapením. Nastartovali jsme to hned prvním zápasem na stolech favorita (výhra 10:6 v Dolním Němčí) a postupně se ukazovalo, že na to „máme“. Mužstvo výborně doplnil mladý Tom Doležel. Postupně gradovala forma Adama Závady, který měl úžasnou 2. polovinu a po zásluze se stal nejlepším hráčem celé soutěže. I přes dlouhodobé potíže s ramenem si své uhrál i David Krejčiřík. Až na výjimky se mně naštěstí  zdravotní problémy v průběhu sezóny vyhýbaly a své penzum bodů jsem si také uhrál. Nárazově, ale velmi úspěšně zaskočil z béčka i Pavel Vítek. A v neposlední řadě jsme i vhodně sestavili deblové dvojice.

Asi mi dáš za pravdu, že domácí zápas s Dolním Němčím byl absolutním vrcholem…
Odvetný zápas s Dolním Němčím měl hodně nešťastnou předehru. Den před zápasem jsem upadl v Lešné na zledovatělé vozovce a pohmoždil si rameno „hrací“ levé ruky, což mě na cca 2 měsíce vyřadilo ze hry. Samotný zápas ale ukázal sílu „zbytku“ mančaftu, který se semkl, odehrál výbornou partii  s posíleným favoritem (Mikulec) a konečný výsledek 9:9 byl vlastně s ohledem na průběžnou tabulku velkým vítězstvím. Navíc měl zápas skvělou atmosféru, přišlo na orelské poměry hodně diváků a dramatické zápasy měly výbornou úroveň.

Čeká vás 3. liga. Mnoho lidí vás pasuje na jasné outsidery soutěže. Vidíš to stejně?
Určitě se najde pár týmů ze spodní poloviny tabulky, se kterými se o udržení v soutěži popereme. Vzhledem k úzkému kádru bude hodně důležité, aby se hráčům základního kádru vyhnuly zdravotní komplikace.

Jako jediný z mužstva máš ligové zkušenosti. Budeš chtít své spoluhráče správným způsobem směrovat?
Technicky a úderově jsou spoluhráči vybaveni na „ligové“ úrovni. Bude to ale mnohem víc o koncentraci v průběhu zápasu a udržení vysokého standardu hry v průběhu celého utkání.

V Orlu už působíš několik let, máš za sebou řadu angažmá v extralize, hrál jsi v Německu. Najdeš přesto v našem klubu něco výjimečného, co jsi jinde nezažil? Něco, co tě příjemně překvapilo nebo naopak zklamalo?
Těžko se to srovnává. V naší nejvyšší soutěži i poté v Německu jsem hrál v týmech, které byly ve své době  finančně dobře zabezpečeny a od toho se odvíjely podmínky i pro samotné hráče. Po této stránce je Orel stále „amatérským“ oddílem. Ale je zde výborná parta nadšenců, která už teď dosáhla něčeho, co si před několika lety nikdo nedokázal představit.

Tomáš Doležel mladší: Cítím velkou zodpovědnost

Ani zdaleka Orel ve své historii nikdy nezplatil tak vysokou sumu za přestup hráče. Tomáš Doležel byl ovšem natolik lákavým zbožím, že se do něj klub rozhodl investovat. „Cítím velkou zodpovědnost,“ přiznává 15letý mladík v rozhovoru, ve kterém mimo jiné prozradil, jak se jeho přestup urodil.

Tome, už ses stihl v novém prostředí rozkoukat a aklimatizovat?
Ano, už je to v pohodě.

Můžeš prozradit, jak ses dozvěděl o zájmu Orla?
Řekl mi o tom taťka. Zdálo se mi to jako dobrý nápad, tak jsem si řekl, že do toho půjdu.

Co tě na té nabídce nejvíc lákalo?
Především to, že si zahraji vyšší soutěž a vyzkouším si nové prostředí.

Určitě ses už stihl s některými spoluhráči seznámit. Jak na tebe působí prostředí a kolektiv na Orlu?
Všichni jsou úplně v pohodě.

Jak vnímáš to, že Orel vynaložil historicky nejvyšší částku právě za tvůj přestup?
Na jednu stranu mě těší, že je o mě takový zájem, ale na druhou cítím velkou zodpovědnost.

Poprvé v životě dostaneš šanci v divizi. Věříš, že se dokážeš rychle zorientovat, nebo počítáš s tím, že ze začátku si budeš muset zvykat na vyšší úroveň?
Doufám, že to zvládnu, ale spíš si myslím, že ze začátku si budu spíš zvykat.

Ve všech předchozích sezonách se áčko Orla pohybovalo na špičce divize. Věříš, že bude v silách mužstva podobné výkony zopakovat?
Doufám. Snad ano. Hlavně to nechci kazit. (smích)

Ještě jen krátce k tvému působení v KST Zlín. Jak bys celkově zhodnotil ty roky strávené na Podvesné?
Ze začátku super, všechno klapalo. Ale poslední dva roky už to nemělo význam. Byli jsme tam 3 kluci a hráli spolu celý rok.

Po kterém z tvých bývalých spoluhráčů se ti bude nejvíc stýskat?
Asi po všech stejně.