Sezona je u konce! Jak si vedla jednotlivá družstva?

Konec dubna obvykle znamená v prostředí stolního tenisu jediné – většině mužstev končí sezona. A tak je čas bilancovat. Co se povedlo, a co naopak stálo za starou belu? Názor autora, včetně vysvědčení pro každé družstvo Orla Zlín, si můžete přečíst níže.

Orel Zlín E (RS III, 4. místo, bilance 12 výher, 2 remízy, 8 porážek)

Jen těžko byste v okresních soutěžích hledali tým, který uhrál tolik těsných výsledků. Vždyť z 22 utkání téměř polovina skončila z pohledu éčka remízou nebo výsledkem 10:8. Celkově to stačilo na 4. místo, jen o skóre ze vzájemných zápasů za třetími Luhačovicemi.

Opora: Patrik Výmola

Otevřeně si řekněme, že nebýt jeho, éčko by bojovalo o záchranu. A to původně ani neměl Patrik na soupisce být! Ve velmi slušném světle se prezentoval Ondřej Vavrys.

Co se povedlo

Přesto, že výsledky stoupaly a padaly s účastí/absencí Patrika Výmoly, stačilo to na velmi sympatické 4. místo, které v konečném důsledku může znamenat i postup. Podařilo se do sestavy začlenit novice Ondřeje Vavryse.

Kde to drhlo

Mužstvu chyběla spolehlivá čtverka. Sloukovi se snažili, jejich vůle byla enormní, ale narazili na své limity.

Konečná známka: 2-

Orel Zlín D (RS I, 7. místo, bilance 8 výher, 3 remízy, 11 porážek)

Konečné 7. místo je pro mužstvo, jehož výkony byly jako na houpačce, v konečném součtu rozhodně sympatické. Aktéři dokázali hrát skvělé partie s favority, ale také se mnohdy trápili víc než by bylo zdrávo. Dvě kola před koncem bylo rozhodnuto, že sestupové starosti nebudou.

Opora: Josef Novák

Zodpovědnost měl velikou. Bylo cítit, že si je moc dobře vědom, že by měl mužstvo táhnout. To se mu nakonec podařilo. Sice se nevyhnul hluššímu období, ale se svou rolí se popasoval sympaticky a statečně.

Co se povedlo

Především je potřeba si oddechnout, že družstvo se zvládlo vyhnout pádu a dokázalo se připravit na klíčové zápasy. Podařilo se začlenit Patrika Výmolu, jenž zejména v první fázi sezony svými výkony udivoval.

Kde to drhlo

Ne vždy se podařilo sladit mužstvo tak, aby táhlo za jeden provaz. V mnoha zápasech se hráči bodově nesešli.

Konečná známka: 3

Orel Zlín C (RS I, 4. místo, bilance 12 výher, 10 porážek)

Když před začátkem sezony vlivem zdravotních problémů vypadla opora Milan Vítek, zlé chmury se vznášely nad Orlovnou. Leč v nouzi nejvyšší se zkušené mužstvo semknulo a doputovalo na hezké 4. místo.

Opora: Gabriela Bezděková

„Běda mužům, kterým žena vládne.“ Ale ne… Tohle nemůže mít Gábině nikdo za zlé. Její skvělé výkony byly ozdobou sezony. Pokud by se vyhlašovala hvězda Orla za uplynulý ročník, byla by jednou z favoritek.

Co se povedlo

Byť Milan Vítek z počátku sezony kvůli zranění vypadl a Zbyněk Zelenka nastupoval velmi sporadicky, mužstvo to ustálo. Tradičně si zajistilo záchranu dlouho dopředu a v poklidu dokráčelo do finiše. Sympaticky si vedla Iveta Zámečníková.

Kde to drhlo

Snad jen některé drobné bodové ztráty, které se nečekaly, jsou kaňkou na jinak povedené sezoně.

Konečná známka: 2

Orel Zlín B (KP II, 5. místo, bilance 12 výher, 3 remízy, 7 porážek)

Výsledky byly dle očekávání závislé na tom, zda nastoupil Pavel Vítek, případně David Krejčiřík. Pokud nebyl k dispozici ani jeden z nich, družstvo bodovalo málo. V jednu chvíli přišla řeč na pokus o postup, ale tato vize se ukázala být až příliš velkým soustem.

Opora: Pavel Vítek

Nevyvaroval se drobným výpadkům spojeným s podceněním či horší koncentrací. Jinak byl ale spolehlivým lídrem.

Co se povedlo

Někteří si osahali vyšší soutěž, což mohou v budoucnu zúročit. Záchranářské starosti se nekonaly, udržení soutěže si béčko zajistilo ve velkém předstihu.

Kde to drhlo

Až příliš velká závislost na oporách. Někteří hráči okusili krajskou soutěž poprvé v životě, takže spadají do kolonky „první rok hájení“. V příštích letech už by měli zmínění vzít na svá bedra větší zátěž.

Konečná známka: 3

Orel Zlín A (3. liga, 11. místo, bilance 4 výhry, 2 remízy, 16 porážek)

Velmi těžko se hodnotí sestupová sezona. Mužstvo naráželo na ostřílené borce, v jejichž životopise nalezneme skutečně zajímavé věci. Ať si to přiznáme nebo ne, kvalita většiny soupeřů byla prostě vyšší. Kdyby bylo áčko rok „hájené“, v příštím ročníku by jistě zaznamenalo progres. Škoda, wellness bude chybět. 🙂

Opora: Adam Závada

Jeho výkony zdaleka nebyly oslnivé, přesto na tom byl bodově ze všech áčkařů nejlépe. Na to, že hrál ligu poprvé v životě, úplně nepropadl.

Co se povedlo

Áčko neudělalo ostudu. Například vítězství nad Chropyní nebo hezké a vypjaté zápasy s Vratimovem a Bolaticemi rozhodně stály za to. Sezona v lize byla velkou psychickou prověrkou, hráči zjistili, co jim chybí k lepším výkonům.

Kde to drhlo

Kromě zmíněné nižší kvality, při jejíž absenci hráči narazili na limity, možná příliš často borci odevzdávali utkání soupeřům příliš rychle. Ne, že by chyběla bojovnost, ale šlo vymáčknout víc.

Konečná známka: 3-

 

Béčko klopýtlo remízou s Hlukem, déčko slaví důležitou výhru

V uplynulém víkendu se představila všechna mužstva. Áčko splnilo povinnost, když porazilo béčko Přerova, přičemž o den dříve podlehlo jejich áčku. Béčko ztratilo body proti Hluku, se kterým remizovalo. Céčko podlehlo Štítné, stejně jako éčko. Důležité vítězství si připsali déčkaři proti Slopnému.

Orel Zlín A – SK Přerov A 4:10 (Závada 2/3, Polák 1/3, Krejčiřík 0/3, Doležel ml. 0/3, čtyřhra Polák-Vítek)

Orel Zlín B – SK Přerov A (Doležel ml. 3/3, Polák 2/2, Závada 2/2, Krejčiřík 1/3, 2x čtyřhra)

Orel Zlín B – TJ Vidče 13:5 (Krejčiřík 3/3 + čtyřhra, Šaur 3, Orság 2,5, Hochfelder 2,5, Vítek P. 1/1 + čtyřhra)

Orel Zlín B – TJ Spartak Hluk 9:9 (Krejčiřík 4,5, Šaur 2, Vítek 1/2 + čtyřhra, Orság 1, Novák 0/2)

TJ Štítná A – Orel Zlín C 15:3 (Svoboda Vlastimil 1, Vítek Milan 1, Novotný 1)

Orel Zlín D – SK Slopné A 12:6 (Hochfelder 3,5, Novák 3,5, Bezděková K. 3, Výmola 2)

TJ Štítná B – Orel Zlín E 10:8 (Vavrys 4,5, Veselka 3,5, Karbus 0, Slouka Břetislav 0)

HVĚZDA VÍKENDU: Ondřej Vavrys

Jeho bilance v novém roce? 11:1. Začíná pravidelně přispívat velmi slušnou dávkou bodů a táhne éčko. Možná, že pomalu nastává čas jej posunout výš.

SMOLAŘ VÍKENDU: Erik Orság

Nejde jednoznačně prohlásit, že by šla remíza s Hlukem vyloženě na jeho vrub. Ale minimálně na dva body měl.

DIVOKÁ KARTA VÍKENDU: David Krejčiřík

Tak si to považte: To takhle chcete strávit víkend po boku své drahé polovičky, s kamarády u piva nebo po náročném týdnu v práci prostě odpočívat. Místo toho ale nastoupíte do 17 (!) utkání. Tak jako o víkendu David. Dva duely za áčko, dva za béčko, z toho během jednoho dne (v sobotu) odfáráte hned třináct! Všechna čest a uznání. V lize to sice bodově úplně nevyšlo, v kraji ovšem „Krejča“ nepoznal porážku.

Erikovy pivní pohledy: Kdo je tady rozhodčí aneb jak být profesionální pískač

Stál jsem kdysi jako divák, když náš „nejlepší tým“ (jelikož celek „B“ vévodí) rozhodl o své budoucnosti a postoupil do ligové soutěže. Po vlně euforie a rádoby oslav se oddíl vzpamatoval a zjistil, že tohle už není žádný popík a bude potřeba určitých kroků, které musíme splnit. Na asi osmnácté položce povinností, které jsou potřeba, se blýská nutnost rozhodcovská, tedy naverbovat alespoň dva nuzáky s licencí, kteří vám to spočítají (a to doslova).

„Kdo si udělá tu licenci a bude pískat ligu?“ Tak nějak zněla otázka, kterou vyřkl někdo z přítomných aktérů Orelské schůzky. Reklama na ticho v přímém přenosu  se tenkrát měla zdokumentovat, Palo Habera by byl pyšný. Nakonec jsme své ruce s panem Pepim dobrovolně zvedli a rozhodli se odnést prsten do Mordoru. Víceméně než obdiv, bylo okolo slyšet jen synchronizované oddychnutí.

Čas plynul a my s Pepim ne a ne se pousmát, nicméně nastal čas si udělat licenci. Naštěstí pro nás se licence koná skrz internet, tudíž bylo vše lehčí. Tedy pokud si před tím nezajdete do Malenovického pivovaru, pak už včera není dnes a kočka není pes. Po třech hodinách úporného soustředění jsme získali víceméně nechtěnou rozhodcovskou licenci „C“, doufajíc, že je to nejhorší za námi. Jenže Horst Fuchs moc dobře ví, že to stále není vše.

První zápas byla na nás cítit větší nervozita, než na samotných hráčích. Přece jenom třetí liga už je trošku výš, než na co jsme zvyklí, nicméně vše proběhlo pod naší taktovkou na jedničku. Sedět za stolečkem je celkem sranda, ale když už to děláte půlku sezóny, tak začnete doufat například v rychlou prohru našeho týmu či kontumaci, jen abyste byli brzo doma nebo na pivu. Sám si občas říkám, že nevím, komu otáčím body, jen aby to bylo rychlé. A tak to jde někdy i přes tři hodiny, kdy váš jediný pořádný pohyb je podání rukou oběma hráčům. Na konci zápasu sedíte celí tumpachoví a ještě v hospodě dáte servírce bod za to pivo.

Tímto článkem bych chtěl určitě funkci rozhodčího u stolku doporučit všem těm, kteří se raději vzdají jak sobotních večerů, tak nedělních rán, kdy by mohli milovat své ženy či hrát na housle.

Hezký den přeje Erik

Áčko si výhrou udrželo naději, béčko rovněž zvítězilo

V uplynulém víkendu se představila všechna mužstva. Áčko zdolalo výrazně oslabené Šarovy a udrželo se ve hře o záchranu. Béčko si poradilo s Kunovicemi, céčko smetlo Slušovice. Déčko uhrálo remízu, éčko těsně padlo.

Orel Zlín A – TJ Sokol Šarovy 10:3 (Doležel 3/3 + čtyřhra, Závada 2/2, Polák 2/3, Vítek Pavel 2/3 + čtyřhra)

Orel Zlín B – ST Amon Kunovice C 11:7 (Krejčiřík 4,5, Šaur 3, Hochfelder 1,5, Novák 1/1 + čtyřhra, Orság 0/3 + čtyřhra)

SKST Slušovice B – Orel Zlín C 2:16 (Bezděková G. 4,5, Doležel st. 4,5, Svoboda Vlastimil 3,5, Zámečníková 3,5)

Orel Zlín D – TJ Sokol Pohořelice 9:9 (Hochfelder 3,5, Novák 2,5, Bezděková K. 1,5, Svoboda Miroslav 1,5)

SK Rokytnice – Orel Zlín E 10:8 (Výmola 3,5, Vavrys 3, Veselka 1, Slouka Lukáš čtyřhra)

HVĚZDA VÍKENDU: Tomáš Doležel ml.

Po pár kolech nad ním možná leckdo mohl zlomit hůl a usoudit, že na tempo 3. ligy zatím nestačí. Ale pozor, neradno takhle brzy vznášet ortely. Tomáš se rozjel a začíná si připisovat slušné výsledky. V předehrávce zdolal zkušené Dorňáka či Křena.

SMOLAŘ VÍKENDU: Erik Orság

Že na kraj má, o tom nepochybuje snad nikdo. Stále se ovšem nedokáže vyhnout občasným výpadkům, tak jako v sobotu proti Kunovicím.

DIVOKÁ KARTA VÍKENDU: David Šaur

Nezdolný bojovník přidal na své konto další cenné bodíky. Pro mužstvo neskutečně dře, je na něj roky spoleh.

Poslední zápas první půlky v 3. lize proti TJ Sokol Šarovy

Jen rychlá galerie a video ze čtvrtečního zápasu, jak jsem některým slíbil.

Všem děkuji za účast 🙂

undefined
« 1 z 68 »

 

 

Neúspěšný víkend, zvítězilo pouze déčko a jedenkrát béčko

V uplynulém víkendu se představila všechna mužstva. Áčko bylo v Ostravě bez šance, béčko jedenkrát zvítězilo, déčko smetlo Fryšták, céčko a éčko ovšem prohrály.

TTC Poruba Ostrava – Orel Zlín A 10:2 (Polák 1/2, Doležel 1/3, Závada 0/3, Krejčiřík 0/2)

KST Ostrava D – Orel Zlín A 10:2 (Závada 1/2, Polák 0/3, Doležel 0/3 + čtyřhra, Krejčiřík 0/2 + čtyřhra)

TJ ST Bystřice pod Lopeníkem – Orel Zlín B 6:12 (Vítek Pavel 4, Orság 4, Šaur 3, Výmola 1)

ST Bílovice – Orel Zlín B 11:7 (Vítek Pavel 2, Šaur 2, Orság 1,5, Novák 1)

TJ Sokol Kostelec C – Orel Zlín C 14:4 (Bezděková G. 1,5, Doležel st. 1,5, Svoboda Vl. 1, Zámečníková 0)

Orel Zlín D – TJ Fryšták B 15:3 (Bezděková K. 4,5, Hochfelder 4,5, Výmola 3,5, Novák 2,5)

SK Bohuslavice nad Vláří – Orel Zlín E 11:7 (Vavrys 3, Karbus 2, Slouka L. 1, Slouka B. 1)

HVĚZDA VÍKENDU: Kristýna Bezděková

I přes zdravotní trable si drží slušný standard. Proti Fryštáku ztratila jediný set a dopomohla tak k hladké výhře.

SMOLAŘ VÍKENDU: Pavel Vítek

Ach, ta teplůtka… Za celý dosavadní průběh sezony ztratil Pavel jediný zápas, v Bílovicích ovšem stihl prohrát dvakrát během dopoledne.

DIVOKÁ KARTA VÍKENDU: Erik Orság

Konečně si okusil, jaké je to získat 4 body v kraji. V Bystřici pod Lopeníkem podal soustředěný výkon.

ZAJÍMAVOST VÍKENDU: Áčko málem neodjelo

Sobota, 11:45. Áčko má za 15 minut sraz a odjíždět na dvoudenní trip do Ostravy. V tom volá šofér David Krejčiřík, že nemůže odemknout své auto. Co teď? Proběhly desítky telefonátů, než se podařilo sehnat náhradní automobil. To byla jízda, jen škoda, že ji borci nenapodobili i za stolem…

Erikovy pivní pohledy – legendy okresních soutěží

Dlouho jsem přemýšlel, o čem psát další díl této rádobyvtipné sekce. Nakonec jsem dostal tip psát o legendách okresních soutěží. Sám jsem si za ty roky prošel celým tímto pralesem, takže víceméně znám drtivou většinu hráčů. Tak tedy začneme jízdu naším okresem.

Začneme ve vesnici, kde opravdu ví, co je to zima. Někteří už tuší, že jsme ve Štítné nad Vláří a že mám na mysli první legendu jménem Petr Trčka. Jeho hra by se dala charakterizovat jako velmi nepříjemná, kde i ti nejslušnější občas vypustí salvu nadávek na jeho neobvyklý potah. Víceméně by si mohl založit kurz: Podávání z ruky aneb jak využít „obouchaný“ potah. Nicméně jeho hra je velmi účinná a dokáže potrápit i daleko lepší hráče.

Další zastávka je Slavičín, kde si vybírám Ivana Floreše. Pro ty z vás, kteří jej neznáte – je známý především svými sexy zlatými náušnicemi ve tvaru křížku, které by módní policie zcela jistě zkritizovala. Každopádně je pro něj typické především předčasné ukončení setu či dokonce zápasu. Je to asi takhle, vedete 5:0 a najednou máte set, protože pan Floreš odchází znechuceně na druhou stranu, protože pochopil, že jste lepší. Takže teoreticky můžete za dvě minuty končit zápas. Tahle taktika mě zaujala, ovšem sám Ivan je velmi zkušený a bodů má ve své soutěži požehnaně.

Ze Slavičína skočíme do městečka koňských dostihů jménem Slušovice. Tady tomu velí dědeček hříbeček, který je známý jako Bohumil Březík. Postarší chlapík s neobvyklým tvarem rakety běhá za stolem víc než já s Pepim dohromady. Nepříjemná obrana, která nikdy nepoleví, bývá často doprovázena vtipnými průpovídkami typu: „Hýbej se kloučku, tohle nejsou šachy“. Věřte mi, bobíka není radno podceňovat. Umí pobavit, ale také porazit.

Na skok se podíváme i na dvě legendy našeho týmu. Jako prvního vybírám Oldřicha Novotného. Jako rádce při zápase je opravdu skvělý, když prohráváte, tak řekne: „Dej mu čop“. A sám se tímto heslem drží už nespočet sezón, které odehrál. Milovník ostrých jídel, pěkných servírek a dobrého piva si moji nálepku legendy zcela jistě zaslouží.

Jako druhého si vybírám hráče, jenž teď sice loupí body v kraji, nicméně okresu si užil dost a dost. Samozřejmě mám na mysli Davida Šaura. Asi jeden z nejspecifičtějších stylů hry v celém okrese. Boří zákony fyziky a občas se bojím, že má Šauřík snad zlomenou ruku. Svým stylem a zapáleností do hry dokáže porazit každého, i když mu často přeje štěstí jak v síťkách tak hranách stolu. Na počasí se jej ale raději neptejte.

Trolejbusem na sobotu ráno se člověk sveze do Otrokovic, kde je mnoho adeptů na titul legendy. Jedna z nich je Miroslav Plišťák. Další ze série postarších pánů, kteří ťukají okres. Známý je především svou touhou po bodech a úspešnosti. Jsou to takové soukromé závody, mezi ním a jeho kumpány z oddílu, kdy i úmyslná nepřítomnost na zápase je starou dobrou klasikou. Na jednu věc si člověk musí dát pozor, tenhle týpek má v tašce tak deset různých raket a na každé podvod. Podle mě točí kolem štěstí od Mountfieldu, aby si vybral.

Za Otrokovicemi leží Napajedla, městečko, o kterém vůdce týmu „A“ tvrdí, že je hezké, tak mu to nebudeme kazit. Tady je zcela na místě Pavel Ratiborský. Hráč, který nemá potřebu trénovat, protože na okres jeho účelová hra zcela jistě stačí. Není ničím specifický, jen už okres hraje léta a dokonce vedl tabulku úspěšnosti v nejvyšší okresní soutěži. Ne nadarmo jsem připomenul vůdce týmu „A“, pana Krejčiříka. Ten sám s Napajedelskou legendou hrál v týmu a dokonce byl jeho parťák ve čtyřhře. Sám na ně mám zajímavou vzpomínku, kdy jsem při svém prvním „záskoku“ do nejvyššího okresu jel do Napajedel a nastoupil proti této neporazitelné dvojici. Opravdu na tuto zrůdnost nemůžu zapomenout a stále mě budí ze spaní. Jen jsem sbíral míčky..

V okrese je spousta dalších legend či hráčů, na které nikdy nezapomenete. Ukončím tento článek pár příklady jako třeba: Mysločovický Dovrtěl, který stále nezjistil, co je to sprcha. Jeden z Burešů z Rokytnice, jehož backhandové podání s otočkou nemělo chybu a určitě bych mu ve Star dance dal plný počet. Kšiltovka Jestříbka z Napajedel, kterou si nasadil jen proti lepším soupeřům. A nakonec životní neštěstí Pepy Řepy z Bylnice, když dá míň jak tři body.

To je pro dnešek vše, pěkný den přeje Erik.

Béčko si vybralo kopec smůly, éčko zvítězilo i tentokrát

V uplynulém víkendu se představila všechna mužstva. Áčko se vzpamatovalo a v neděli překvapivě zdolalo Chropyni. Béčko v neuvěřitelně smolném utkání padlo. Céčko nestačilo na Mysločovice, déčko podlehlo Štítné. Éčko si ze Slopného odvezlo všechny body.

Orel Zlín A – T. J. Sokol Olomouc-Neředín 5:10 (Závada 2/3, Doležel ml. 2/3, Polák 1/4, Vítek 0/2, Krejčiřík 0/1)

Orel Zlín A – TJ Chropyně 10:5 (Polák 3/4 + čtyřhra, Závada 2/3 + čtyřhra, Doležel ml 2/3, Krejčiřík 2/3)

Orel Zlín B – TJ Vlčnov A 8:10 (Vítek Pavel 3/3 + čtyřhra, Šaur 2, Orság 2,5, Hochfelder 1, Novák 0/1)

Orel Zlín B – Orel Ostrožská Nová Ves 8:10 (Vítek Pavel 4,5, Orság 2,5, Výmola 1, Novák 0) – předehráno

TJ Sokol Mysločovice A – Orel Zlín C 13:5 (Bezděková G. 2, Zámečníková 2, Zelenka 1, Novotný 0)

Orel Zlín D – SK Štítná A 7:11 (Hochfelder 3,5, Novák 2,5, Bezděková K. 1, Karbus 0)

SK Slopné B – Orel Zlín E 7:11 (Veselka 4,5, Zámečníková 3,5, Karbus 3, Slouka Lukáš 0)

HVĚZDA VÍKENDU: Tomáš Doležel ml.

Po vlažnějším a opatrnějším začátku se zdá, že se zbrchal. Jeho víkendová bilance 4:2 a několik skalpů, především pak Filipa Krále, to zaslouží poklonu.

SMOLAŘ VÍKENDU: Orel Zlín B

Na sety vyhrálo béčko 38:35, přesto slavil soupeř z Vlčnova. Proč? No především proto, že jeho hráči zvládli všech 6 pětisetových bitev dotáhnout do vítězného konce. Když k tomu přičteme předehrávaný zápas s Ostrožskou, kde se děly dost podobné události, je to dvojnásobný pech.

DIVOKÁ KARTA VÍKENDU: Dominik Karbus

Ve Slopném konečně ukázal, že 3. okres by neměl být nad jeho síly. Na jeho výkon padala slova chvály.

Dvě těsné porážky a jedna těsná výhra, to byl uplynulý víkend

V uplynulém víkendu se představily obě mužstva hrající 1. okresní třídu. Céčko si připsalo skalp Pohořelic, déčko prohrálo nejtěsnějším rozdílem v Kostelci. Aby byl výčet kompletní, zahrnujeme do naší rubriky také předehrávku béčka, které podlehlo 8:10 silné Ostrožské.

Orel Zlín B – Orel Ostrožská Nová Ves 8:10 (Vítek Pavel 4,5, Orság 2,5, Výmola 1, Novák 0)

Orel Zlín C – TJ Sokol Pohořelice 11:7 (Bezděková G. 4, Doležel 3, Svoboda Vlastimil 2, Zámečníková 2)

TJ Sokol Kostelec C – Orel Zlín D 10:8 (Novák 4, Výmola 2, Svoboda Miroslav 1, Veselka 1)

HVĚZDA VÍKENDU: Gabriela Bezděková

Pozor, Orlu letos vládnou ženy! Proti silným Pohořelicím to doložila Gábina, která nepoznala ve dvouhře hořkost porážky.

SMOLAŘ VÍKENDU: David Veselka

Sice zdolal Ivana Rychlíka, někdejšího krajského hráče, ovšem protáhl svou smolnou sérii porážek o dva míčky v pátém setu. Proti exOrelskému Huňkovi padl 13:11 v rozhodující sadě. Kdyby to bylo naopak, déčko bere remízu.

DIVOKÁ KARTA VÍKENDU: Pavel Vítek

Všichni berou jako samozřejmost, že zdolá každého, kdo mu přijde do cesty. Jenže tak jednoduché to není, a to, že skolil všechny nepříjemné hráče Ostrožské, rozhodně úspěch je.

Erikovy pivní pohledy: přezdívky hráčů Orla

Hraju na Orlu už nějaký ten pátek, po nabídce od maestra Závady, jenž navrhl mé povýšení na glosátora celku Orel Zlín, jsem si řekl, že to kopání do zadní části mého těla bych mohl povýšit alespoň na tuto bohulibou činnost. Již na začátku se omlouvám za zbytkové množství alkoholu v mém těle, což platí samozřejmě i pro články následující. Tak tedy, bavte se, dělejte!

První část se bude týkat přezdívek v našem oddílu, i z důvodu, že většinu  mám na kontě já osobně, tudíž je mohu pro neznalé osazenstvo objasnit. Samotné přezdívky vznikaly většinou v místech, kde chmelový nápoj bývá podáván ve vychlazených sklenkách, tudíž pro hloubavé čtenáře upozorňuji, že stejně jako v kriminálních seriálech vysílaných komerčními televizemi, nemusí mít souvislost s konkrétními osobami.

Rozhodl jsem se nevypisovat taxativní výčet osob, kterým jsem dal přezdívku. Nicméně to pojmu jako určitý příběh. Mé čtvrteční odpoledne bývají vcelku podobné, po třetím vrácení se domů pro věci, jež na trénink nepotřebuji – pálka či boty, se kutálím z kopce přímo na hnízdo našeho oddílu. Po vystoupení z trolejbusu potkám pana komandanta, který si svých šest set metrů od domu zkrátil autobusem. Komandant je přezdívka, která vznikla, jak jinak, z mé hlavy, a to při soustřední, kdy nám David, zvaný také jako Krejčiřík, dával na  trénincích „zabrat“ a vcelku si to užíval. Tak mi přišlo na mysl slovo „komandovat“, takže od té doby se mu jinak na Orlu neřekne. Po vyšlapání nekonečných dvou pater, kdy moje plíce rezignují, potkám pana Pepiho, jehož přezdívky jsou nekonečným tématem a výtvorem mé mysli, ku přikladu, proč asi mu říkám žirafa?

Nekonečné převlékání z důvodu nestavění stolů skrz mou lenost, přijde do šatny Darebák. Starší z bratrů Klímků si vysloužil tuto přezdívku asi před rokem, kdy při posezení u piva všechny nazýval darebáky, přitom se ukázalo, že největší darebák je on sám. V parodii na trénink pokračuji dále a jdu si pinknout s Juniorem. Pro ty nezasvěcené se jedná o pana Tomáše Doležela mladšího, to mladší mě celou dobu nutilo vymyslet něco speciálního, nicméně jsem se spokojil s Juniorem. Po jeho pubertě vyplodím něco lepšího. Po pětisetovém zápasu a marné cestě pro ručník, jenž zůstal spokojeně doma, omrknu ostřílené duo Salaš – Panáček. Geriatrická exhibice, jež ukazuje, že pinec je i pro starší pány. Tihle dva si mé přezdívky nezískali svou činností, spíše jsem si hrál se slovy a písmeny a vznikla tahle paráda. Občas sám nevím, jak se vlastně jmenují.

Pokračujeme v krasojízdě a je čas 18:50, kdy přichází sám Der materiál specialist/pán bouřek/Karla Mráčková. Samozřejmě, že se jedná o pana Šaura, který  si svou první přezdívku získal svou oblibou na tento typ potahů. Slyšet jeho nadšení, když se dozví, že protihráč má nalepenou „travku“ či jiný paskvil, je k nezaplacení. Potom už i předpovědi počasí, které nám naše rosnička dává, vychází i ze třiceti procent! Po salvě nadávek a množství „prasátek“ s tímhle borcem si naštvaně odcházím sednout. Po chvilce pozdravím Tetku, která zanechala venčení psíka a došla učopvat všechny ostatní. Proč Tetka? Jednoduše mi to přišlo na mysl, když jsem ji viděl hrát a pak si stěžovat, že ji všechno bolí. Není v tom nic osobního, všem doporučuju si ji vzít na zápas – ona má jídlo a má ho dost!

Ke konci tréninku se dívám na zadních stolech na Vepříka.  Tenhle kořeň vážně umí, mám ho rád. Přezdívka vznikla skrz jeho váhu, a není to zas taková urážka, Paprik (pardon, další přezdívka) to bere s nadhledem a baví se tím sám. Tohle cením.

Konec tréninku znamená konec článku, abych to shrnul, tak jsem klasicky trénoval asi dvacet minut čistého času, ale co, na kraj to stačí, takže se svými opilci z Béčka můžeme jet popíczech.

Hezký čtvrtek a dobrý čop, přeje Erik.