Archiv rubriky: Uncategorized

Anketa o nej backhandový topspin přinesla jasného vítěze i jedno překvapení

Topspin – úder považovaný za královský. Vytočení těla, nápřah a pumelice, nejlépe s co největší vrchní rotací. Kdo z Orla nejlépe ovládá tento důležitý prvek ve hře, bez kterého se v podstatě neobejde žádný z TOP světových hráčů? Pokračujeme topspinem backhandovým.

Jak vznikal žebříček:
Každý hlasující vybral 3 kandidáty, kteří se mu zdáli v dané kategorii jako nejvhodnější. Tyto pak seřadil na první tři příčky. První vybraný kandidát obdržel 5 bodů, druhý 3 body a třetí 1 bod. Celkovým hrubým součtem pak vzniklo konečné pořadí.

Mimo medailové pozice:
Tomáš Doležel – 1 bod
Tomáš Hochfelder – 1 bod
Miroslav Svoboda – 1 bod
Milan Vítek – 4 body
Patrik Výmola – 9 bodů
Zdeněk Klímek – 10 bodů

3. místo – Adam Závada (13 bodů)
Velmi překvapivá volba hlasujících. Hráč, který sice v poslední době na totmto úderu zapracoval a třeba při příjmu servisu jej využívá poměrně hojně, rozhodně se nepovažuje za mistra tohoto úderu. „V oddíle jsou mnohem šikovnější bekhendisti než já,“ uznává sám hráč.

2. místo – Petr Polák (15 bodů)
„Polákovi vždycky do forhandu,“ prohlásil před pár lety jeden z trenérů konkurenčního klubu. Skvělá rozehrávka, schopnost střídat vrchní rotaci s „prázdným“ úderem a obrovská jistota dělají z Petra obávaného soka, před nímž žádná potenciální kořist nemůže zůstat v klidu.

Vítěz – David Krejčiřík (63 bodů)
Když se napřáhne, všem okolo se zatají dech. Při styku čtyřicetimilimetrového nesmyslu s potahem už kolem dokola blikají červené kontrolky. A když to sedne, to aby pak soupeř svou pálku používal jako štít. Jediný, kdo může být v klidu, jsou zvířata, kterým by nezkřivil vlásek, natož aby se snažil dostat je na talíř. „V Mohsově škále tvrdosti je diamant nejtvrdší, jenže Komi má svou vlastní škálu,“ uvedl jeden z hlasujících, který jej jako drtivá většina ostatních bez váhání vysadil na stupínek nejvyšší.

Nejlepší forhandový topspin? Boj o trůn byl vyrovnaný

Topspin – úder považovaný za královský. Vytočení těla, nápřah a pumelice, nejlépe s co největší vrchní rotací. Kdo z Orla nejlépe ovládá tento důležitý prvek ve hře, bez kterého se v podstatě neobejde žádný z TOP světových hráčů? Začínáme topspinem forhandovým.

Jak vznikal žebříček:
Každý hlasující vybral 3 kandidáty, kteří se mu zdáli v dané kategorii jako nejvhodnější. Tyto pak seřadil na první tři příčky. První vybraný kandidát obdržel 5 bodů, druhý 3 body a třetí 1 bod. Celkovým hrubým součtem pak vzniklo konečné pořadí.

Mimo medailové pozice:
David Šaur – 1 bod
Zdeněk Klímek – 1 bod
Tomáš Doležel – 2 body
Josef Novák – 2 body
Iveta Zámečníková – 4 body
Petr Polák – 7 bodů

3. místo – Erik Orság (11 bodů)
Forhandový topspin je zřejmě Erikův nejsilnější úder. Pokud vydrží na nohách a jde proti míčků, má jeho topsin velkou razanci i rotaci. Když má den, umí si vybírat rožky a všichni pavouci jsou na pozoru.

2. místo – David Krejčiřík (46 bodů)
Borec nahánějící hrůzu celému kraji. Když jej soupeř spatří, mnohdy stáhne půlky, v horším případě sahá do tašky pro toaletní papír. Pokud nesklouzne do módu „nechce se mi a je mi vlastně jedno, jak to dopadne, hlavně, že si zahraju“, jeho forhandový topspin (mnohými považován za jeho slabší úder) má takový katapult, že ani Kašíkova pověstná lapačka nestihne mávnout včas.

Vítěz – Adam Závada (61 bodů)
Roky ukazuje, že je typickým produktem nejmenovaného klubu ze zlínské Podvesné, kde ve své době kladli trenéři hlavní důraz právě na tento úder na úkor úderů jiných. Adamův topspin je razantní těžko předvídatelný, takže do poslední chvíle nevíte, kam zamíří. A ta jistota a přesnost… Jen nesmí zapomenout na to, že trefovat míček někde pod stolem už může být pozdě.

Největší kliďas? Kdo jiný než ten nejzkušenější

V minulé anketě jsme představili ty, kteří za hracím stolem příliš nedbají pravidel etikety od mistra noblesy Ladislava Špačka. Tentokrát se zaměříme na ty, jež by nerozhodilo snad ani to, kdyby jim k patám spadl meteorit. Kdo jsou ti šťastlivci mezi námi?

Jak vznikal žebříček:
Každý hlasující vybral 3 kandidáty, kteří se mu zdáli v dané kategorii jako nejvhodnější. Tyto pak seřadil na první tři příčky. První vybraný kandidát obdržel 5 bodů, druhý 3 body a třetí 1 bod. Celkovým hrubým součtem pak vzniklo konečné pořadí.

Mimo medailové pořadí:
Miroslav Svoboda – 1 bod
Ondřej Vavrys – 2 body
David Marek – 3 body
Zdeněk Klímek – 5 bodů
Gabriela Bezděková – 7 bodů
Tomáš Doležel ml. – 11 bodů
David Krejčiřík – 14 bodů
David Veselka – 17 bodů

3. místo – Milan Vítek (23 bodů)
Orelská stálice je přesně tím typem hráče, který přijde ke stolu, odehraje pár setů, podá soupeři ruku a odejde. Kolikrát ani nevnímáte, že jeho zápas skončil. Zkrátka, emoce od něj k vám nedoputují.

2. místo – Josef Novák (26 bodů)
Mimiku obličeje má skrytou za hustými vousy, takže jeho rozpoložení těžko poznáte. Pravdou je, že žádných výlevů se nedopouští, svou hru prožívá spíše vnitřně. Jednouduše: velký muž bez velkých gest.

Vítěz – Petr Polák (43 bodů)
Za svou bezmála 60letou kariéru už ví, že vztek a hněv nejsou vhodným prostředkem k dosažení cíle. Působí dojmem, že si pinec především užívá. Je příkladem správně nastavené mentální stránky, je pokorný a nad věcí. Těžko byste hledali někoho s tak dobrou hlavou. Zasloužený vládce ankety.

Kdo je největším nervákem Orla?

Poklidná a soustředěná hra za stolem. Nadhled. Žádné verbální projevy. Ne, tak tohle rozhodně nejsou vlastnosti, které by níže zmíněným pomohly na vrchol pomyslného žebříčku, který vznikl na základě hlasování hráčů Orla Zlín. Dnes se naopak zaměříme na ty, kteří se toho nebojí a pro nějaké to peprné slovo nejdou daleko a své emoce výrazně neskrývají. Kdo je oním Johnem McEnroem za stolnětenisovým stolem?

Jak vznikal žebříček:
Každý hlasující vybral 3 kandidáty, kteří se mu zdáli v dané kategorii jako nejvhodnější. Tyto pak seřadil na první tři příčky. První vybraný kandidát obdržel 5 bodů, druhý 3 body a třetí 1 bod. Celkovým hrubým součtem pak vzniklo konečné pořadí.

Mimo medailové pořadí:
Miroslav Svoboda – 1 bod
Oldřich Novotný – 3 body
Adam Závada – 4 body
Břetislav Slouka – 4 body
Lukáš Slouka – 4 body
Zbyněk Zelenka – 5 bodů
David Šaur – 5 bodů

3. místo – Erik Orság (10 bodů)
Pro někoho možná trochu překvapivá volba. Nutno podotknout, že za prvními dvěma zaostal o parník. Sám sebe ovšem pasoval za třetího největšího nerváka v Orlu. „V poslední době mi to tak přijde,“ připouští. Místy může působit flegmaticky, ale je znát, že někde uvnitř v něm červíček hlodá. „Je hůře kočírovatelný a často si nedá říct,“ zdůvodnil svou volbu jeden z hlasujících.

2. místo – Kristýna Bezděková (40 bodů)
Drobná a křehká žena, svým agresivním herním stylem ovšem občas připomíná boxera, který chce svému protivníkovi při nejmenším poopravit tvář. V zápasech to někdy vypadá, jako by měla tolik energie, že by z ní Orlovna svítila ještě půl roku.

Vítěz – Patrik Výmola (83 bodů)
Naprosto suverénní vládce ankety. Bouřlivák, který by soupeře nejraději roztrhal na kusy. V civilu pohodový chlapík, za stolem se mění v nekontrolovatelnou šelmu. Kdyby hrací místnosti disponovaly hlukoměry, jistě by trhal rekordy. Kromě toho disponuje celou škálou peprných výrazů, které neváhá použít. Pokud by se za každé takové slovo do kasičky vybrala desetikoruna, nebylo by třeba vybírat příspěvky na provoz.

Ukončení ligových soutěží (ČAST)

Na základě prodloužení nouzového stavu na území České republiky a následně na základě dalších opatření, která nezaručují regulérní dohrání všech soutěží řízených ČAST, Výkonný výbor České asociace stolního tenisu z.s. rozhodl o ukončení všech extraligových a ligových soutěží řízených ČAST ke dni vydání tohoto rozhodnutí.

Celý dokument najdete ZDE

Erikovy pivní pohledy: Jak mi chybí stolní tenis

Již několikátý týden nevím, jaký je to pocit poslat soupeře po lajně. Začínám chodit po bytě a švihat levačkou, jen tak ze zvyku, abych se ujistil, že má můj spin  pořád kvalitní rotaci. Minulý týden jsem při kostění kuřecího masa použil asi všechny ze svých servisů, a při pokusu o vrchní rotaci, jsem málem přišel o část masa svého.

Celou sezónu jsem odehrál tak nějak z povinnosti, ale teď si říkám, že bych klidně radši prohrál 8:10 s nějakým rádoby mužstvem, než abych musel svoji raketu uklidňovat, že si snad ještě někdy zahraje bez roušky, a tím nemyslím podvod. Vážně mě tohle všechno sere stejně, jako když víš, že další ráno musíš jet do Vidčí nebo prohraješ v pátém setu, v situaci, kdy jsi nečekaně celý zápas lepší.

Ale abych to celé nějak shrnul, tak tohle všechno začíná v půlce února tohoto roku, kdy se s Pepim modlíme v hospodě na zimáku ve Zlíně, aby už byl konec sezóny, protože naše forma je na stejné úrovni, jako kvalita hudby na stanici Šlágr TV – starším lidem bez zraku a sluchu se líbí a zbytku je z toho na blití. Sami totiž víme, že naše kvarteto pseudomladých orelských rádoby patriotů na tuhle soutěž nikdy nemělo a nemá. Jediným vítězstvím je Napajedelský odchovanec Herr Komandant, alias Komi, alias pan Krejčiřík. Tenhle borec je jako vítězná zbraň ve válce, rozhodující aspekt ve vytvoření nového života či prostě vegetariánská pomoc neschopným darmošlapům na pokraji pádu ze soutěže. Bez něj bychom nepoznali vítězství, ale také nadávky, proč vůbec tenhle chlapík hraje zmíněnou soutěž.  Takže jsme vlastně tuhle setsakramentsky dlouhou sezónu se štěstím zvládli udržet. Nicméně jsem celou nebyl spokojený, spíš jsem chtěl skončit, respektive si dát velmi dlouhou pauzu. Pinec mě v té době nebavil, tréninky jsem nadobro opustil a zápasy jsem chodil hrávat víceméně jen do počtu. Každopádně jsem pořád jakožto kapitán přinesl nějaký ten bodík a vyhecoval tým. Ke konci sezóny jsem byl rozhodnutý, že nejspíše přijde avizovaná pauza a s tím by nehnulo nic.

Dostávám se tedy k dnešnímu dni, je tady třiadvacátý duben roku 2020. Před zhruba dvěma měsíci by mi tenhle sport nechyběl, protože jsem z něj byl unaven, ale nyní bych dal cokoliv za krásnou prohru v Hluku se zkušenými matadory, Kroměřížskou skoro divizní hru, ohromně čistou hru z Drslavic, urputný zápas ze strany Rožnova, pochybné herní podmínky v Kostelci, krásně malou hernu v Bojkovicích, neukázněný soubor hráčů z Vidčí, neuvěřitelně velkou hernu v Újezdě, pohodáře z Dolního Němčí anebo férové výkony ze strany Morkovic.

Dvě těsné porážky a jedna těsná výhra, to byl uplynulý víkend

V uplynulém víkendu se představily obě mužstva hrající 1. okresní třídu. Céčko si připsalo skalp Pohořelic, déčko prohrálo nejtěsnějším rozdílem v Kostelci. Aby byl výčet kompletní, zahrnujeme do naší rubriky také předehrávku béčka, které podlehlo 8:10 silné Ostrožské.

Orel Zlín B – Orel Ostrožská Nová Ves 8:10 (Vítek Pavel 4,5, Orság 2,5, Výmola 1, Novák 0)

Orel Zlín C – TJ Sokol Pohořelice 11:7 (Bezděková G. 4, Doležel 3, Svoboda Vlastimil 2, Zámečníková 2)

TJ Sokol Kostelec C – Orel Zlín D 10:8 (Novák 4, Výmola 2, Svoboda Miroslav 1, Veselka 1)

HVĚZDA VÍKENDU: Gabriela Bezděková

Pozor, Orlu letos vládnou ženy! Proti silným Pohořelicím to doložila Gábina, která nepoznala ve dvouhře hořkost porážky.

SMOLAŘ VÍKENDU: David Veselka

Sice zdolal Ivana Rychlíka, někdejšího krajského hráče, ovšem protáhl svou smolnou sérii porážek o dva míčky v pátém setu. Proti exOrelskému Huňkovi padl 13:11 v rozhodující sadě. Kdyby to bylo naopak, déčko bere remízu.

DIVOKÁ KARTA VÍKENDU: Pavel Vítek

Všichni berou jako samozřejmost, že zdolá každého, kdo mu přijde do cesty. Jenže tak jednoduché to není, a to, že skolil všechny nepříjemné hráče Ostrožské, rozhodně úspěch je.

Déčko zabralo a je blízko záchraně, áčko se po dlouhé době dočkalo dvou výher

Dlouhou dobu áčko neokusilo pocit vítězství. Bez zraněného Krejčiříka a vinou dalších absencí se většinou trápilo, tentokráte však konečně nastoupilo v silnějším složení a hned to bylo znát. Ve čtvrteční předehrávce Polák a spol. zdolali oslabený Hulín, v neděli pak kompletní Kunovice. Béčko vyrazilo do Louk ve třech hráčích a na domácí nestačilo. Céčko si připsalu další remízu a stále ještě bude muset bojovat o přežití v soutěži. Déčko se chopilo otěží v důležitém souboji s Jasennou a od záchrany je dělí již málo. Éčko na půdě Slopného nezaváhalo.

Orel Zlín A – SK Spartak Hulín A 10:4 (Polák 3/3 + čtyhřa, Závada 1/2 + čtyřhra, Vítek Pavel 1/2, 4x WO)

Orel Zlín A – ST Amon Kunovice 10:5 (Polák 4,5, Závada 3/3 + čtyřhra, Klímek 2/2)

SK Louky A – Orel Zlín B 12:6 (Vítek Milan 3, Svoboda Miroslav 2, Zámečníková 1)

TJ Sokol Mysločovice B – Orel Zlín C 9:9 (Šaur 3,5, Orság 3, Hochfelder 2, Novák čtyřhra)

Orel Zlín D – Sokol Jasenná 11:7 (Novák 3,5, Veselka 3, Výmola 2,5, Zámečníková 2)

SK Slopné D – Orel Zlín E 0:18 (Veselka 4,5, Kalup 4,5, Slouka Lukáš 4,5, Slouka Břetislav 4,5)

HVĚZDA VÍKENDU: Petr Polák

Jeho bilance za odehrané kolo? 7 zápasů, 7 výher. Plus obě vyhrané čtyřhry. Byl hlavní postavou vítězného tažení áčka.

SMOLAŘ VÍKENDU: Erik Orság

V jedničce splnil normu a zvládl vyhrát tři zápasy. V divizi ovšem v neděli opět nebodoval. Spíše než nula na kontě bodů je ovšem zarážející vlažný výkon, který rozhodně neodpovídá jeho možnostem. Musí přidat.

DIVOKÁ KARTA VÍKENDU: Iveta Zámečníková

Dává zapomenout na horší začátek soutěže a pomalu se rozkoukává. Dvěma body se podílela na porážce Jasenné, což byl vzhledem k postavení déčka skutečně velmi důležitý počin. Herně jde nahoru, další sezona bude jistě mnohem úspěšnější než tato.

ZAJÍMAVOST VÍKENDU: Přítomnost kamery

Na čtvrteční předehrávce mezi Orlem Zlín A Hulínem byla přítomna kamera, která zachytila pár hezkých pingpongových okamžiků. Po kliknutí na odkaz se vám otevře video.

Polák – Hrdina_defenziva

Petr Polák_slow motion

Závada_vítězný konec

Áčko se nadále trápí, céčko vybojovalo remízu

Áčko opět nastoupilo v obou utkáních v okleštěné sestavě a znovu nedokázalo zvítězit. V páteční předehrávce prohrálo nejtěsnějším výsledkem s Nivnicí, v sobotu nepřemohlo ani Valmez, který přijel v sestavě se třemi hráči, přesto po výtečném výkonu pro sebe sebral všechny body. Béčko pokračuje ve skvělých představeních, tentokrát smázlo Rokytnici 14:4. Céčko uhrálo na horké půdě Štítné cennou remízu. Déčko nesplnilo roli jasného favorita a s nejslabším týmem celé soutěže doma pouze remizovalo. Éčko po vítězství proti KST Zlín drží postupové naděje.

Orel Zlín A – TJ DDM Valašské Meziříčí B 7:10 (Polák 1/3 + čtyřhra, Závada 1/3 + čtyřhra, 4x WO)

Orel Zlín A – TJ Nivnice A 8:10 (Polák 3,5, Závada 3,5, Vítek Pavel 1)

SK Rokytnice A – Orel Zlín B 4:14 (Vítek Milan 4,5, Zelenka 4,5, Vaněk 2,5, Svoboda Miroslav 2,5)

TJ Štítná A – Orel Zlín C 9:9 (Šaur 3,5, Orság 3, Hochfelder 2)

KST Zlín D – Orel Zlín E 6:12 (Zámečníková 4,5, Veselka 4,5, Slouka Lukáš 2, Slouka Břetislav 1)

HVĚZDA VÍKENDU: Zbyněk Zelenka

Na tréninku jej sice moc často nevídáme, ale evidentně to má v ruce. V Rokytnici vyhrál všechny zápasy včetně toho proti domácí hvězde Malatinskému a zandal tak k vysokému vítězství béčka.

SMOLAŘ VÍKENDU: Josef Novák

From hero to zero. Roztomilá americká fráze se na Pepu hodí doslova. Zatímco minulou sobotu vyhrát všechny zápasy, nyní se mu nepodařilo dotáhnout ani jeden. A tak již podruhé v této sezoně došlo k paradoxní situaci, kdy po titulu „hvězda víkendu“ následuje o poznání méně lichotivější „trofej“.

DIVOKÁ KARTA VÍKENDU: Milan Vítek

V pátek proti Rokytnici dělal všechny body, ačkoliv podle vlastních slov jeho výkon nebyl nic extra. O den později ovšem v divizi proti Valašskému Meziříčí doslova oslnil. Sice nikoliv bodově, ale herním projevem rozhodně. Dělal problémy i takovým hráčům jako Vlček či Kuběna a moc nechybělo k tomu, aby pomohl minimálně k remíze. Stará pravda o tom, že Milan je minimálně krajský hráč, se opět ukázala.

ZAJÍMAVOST VÍKENDU: Emoce Patrika Výmoly

Šlo skutečně o hodně. Pokud si chtělo déčko výrazně pomoci k záchraně, muselo porazit Luhačovice. To se sice nakonec nepodařilo, ovšem některé momenty rozhodně stojí za připomenutí. Zejména rozjitřené emoce Patrika Výmoly. Během zápasů měla jeho slova daleko k těm akademickým. Hlasité povzbuzování, nadávky, to vše mohli aktéři utkání slyšet. Vše Patrik korunoval po jednom vítězství (11:9 v pátém setu), kdy se v návalu radosti opřel raketou do míčku tak nešťastně, že trefil soupeře na druhé straně. Ten vzal naštěstí vše sportovně.