V semifinále krajského kola Českého poháru zajíždíme do Malenovic. Přijeďte nás podpořit!

Z prestižního hlediska nemohl los přiřknout zlínskému Orlu zajímavějšího soupeře. V semifinále krajského kola Českého poháru se borci z Orla poté, co v sobotu splnili povinnost a ze Vsetína přivezli vítězství 8:2, utkají se sousedním PPK Malenovice, jenž senzačně ve čtvrtfinále vyřadil divizní Kunovice! Utkání se odehraje tuto středu 22. září na půdě pivovarského klubu, začátek je naplánován na 17:30 hodin.

Sestavu kolem dlouholetého hráče Orla Pavla Vítka nepřetlačil ani velmi slušný divizní soubor z Kunovic. Radek Šašinka, Libor Oharek i Vít Autrata odjížděli s neočekávanou porážkou. Proto je třeba mít se na pozoru a k utkání přistoupit se vší vážností. „Samozřejmě chceme zvítězit, jinak bychom se do poháru nehlásili,“ otevírá diskuzi na téma vzájemného utkání Adam Závada. Sám ale tuší, že Orel nečeká lehká lopota. „Pokud porazíte takové mužstvo, jako jsou Kunovice, svědčí to o kvalitě týmu. Pavla Vítka známe všichni. Když má den, je schopný se vybičovat k neskutečným výkonům,“ zmínil bývalého dlouholetého spoluhráče Závada.

Trumfy by i tak měl v rukou držet celkově zkušenější a těžšími zápasy ostřílený Orel. Ten se bude muset obejít bez lehce zraněného Poláka, který dá přednost přípravě na dlouhodobější soutěže. Chybět by však neměla nová posila Bronislav Klůj, která se představila již za vsetínskými stoly. Připraveni by rovněž měli být Závada, Doležel a Krejčiřík. Domácí sestava je jasná: Vítek, Kolařík, Holiš.

Pavla Vítka známe všichni. Když má den, je schopný se vybičovat k neskutečným výkonům.

Adam Závada, hráč Orla Zlín

Domácí budou jistě spoléhat především na um prvně jmenovaného. „Nikdy se nebudu vůči Orlu cítit jako soupeř. Zápas samozřejmě budu hrát naplno, ale takových utkání jsme mezi sebou už pár odehráli a vím, že to žádnou zlou krev neudělá. Ani by nikdo z Orla nechtěl, abych se držel zpátky, stejně jako to nechci já po mých bývalých spoluhráčích,“ hlásí před zápasem Vítek.

Když má vypočítávat výhody, jež hrají pro něj a jeho spoluhráče, neváhá: „Hrajeme v pivovaru, přijde určitě pár fanoušků, jiné stoly a uděláme všechno proto, abychom to trochu zdramatizovali. Naše výhoda je především to, že nemáme co ztratit.

S úspěch podle jeho slov „pivovarníci“ příliš nepočítali, soustředěnost měla původně směřovat především k dlouhodobým soutěžím a Poháru „Zlínský švec. „Český pohár jsme přihlašovali po loňské zkušenosti s tím, že se kvalitně připravíme na sezónu s dobrými soupeři,vysvětluje. Otázky samozřejmě směřovaly také na vazby s Orlem. „Na utkání se těšíme, stejně jako na pozápasové posezení. Samozřejmě s Orlem máme hodně úzké vazby na mnoha úrovních a vždycky to bude něco speciálního, ale během utkání budeme stát na druhé straně.“

Naše výhoda je především to, že nemáme co ztratit.

Pavel Vítek, hráč PPK Malenovice

Také hosté se soustředí především na to, aby dobře nastartovali letošní divizní ročník. To ovšem neznamená, že k utkání s Malenovicemi přistoupí vlažně. „K utkání přistoupíme jako ke každému jinému, očekávám vítězství, jinak to ani nejde,“ pousmál se Tomáš Doležel. Když se má vyjádřit k hráčům domácích, nechává jej to naprosto klidným. „Opravdu to budu brát jako každý jiný zápas, nikdy se nesoustředím na soupeře, ale vždy na sebe a svůj výkon,“ ujišťuje.

K utkání přistoupíme jako ke každému jinému, očekávám vítězství, jinak to ani nejde.

Tomáš Doležel, hráč Orla Zlín

Malenovice jsou v ráži a budou chtít prodloužit své zázračné tažení. Zhmotní se postupem do finále? Proti bude favorit z Orla. „Apelujeme na všechny naše příznivce, aby nás přijeli do nedalekých Malenovic podpořit. Domácí vytvoří hlučnou kulisu, nechceme zůstat pozadu. Ať to má grády!“ přejí si zlínští orlíci.

Nová akvizice pro Orel: přichází Bronislav Klůj!

Divizní vody rozhodně nejsou plné velkých a vzácných ryb. Jednu takovou se ale nyní podařilo Orlu ulovit. Přeneseno do stolně-tenisového jazyka, do klubu přichází vysoce kvalitní materiál. Bronislav Klůj, dlouholetá opora Holešova, rozšíří řady áčka.

Několik posledních let se toužebně očekávalo posílení kádru, zejména první mužstvo spílalo nad nedostatečným počtem hráčů. Nebylo kde brát, kvalitní borci zrovna nestáli v dlouhém zástupu před Orlovnou. V posledních dnech se ale upekl na místní poměry grandiózní transfer!

„Je nám velkou ctí, že můžeme představit obrovskou posilu, Broňu Klůje. Ten dlouhodobě patří k nejlepším hráčům divize a okamžitě nám pomůže kádr nejen rozšířit, ale také vysoce zkvalitnit,“ uvedl nově příchozího Adam Závada, jehož jako prvního napadlo holešovského borce oslovit.

Jednání se ujal ten nejpovolanější – Petr Polák měl již po prvním rozhovoru s hráčem velmi dobré pocity. „Broňa má velkou touhu za nás hrát,“ hlásil s nadějí. Poté vše nabralo rychlý spád a i přes drobné komplikace se přestup stihl v krátké době upéct.

Velkou roli hrálo bezesporu to, že Holešov prodal divizní soutěž, a pro tak kvalitního hráče by byl sešup o soutěž níže zbytečně velký luxus. Do Orla přichází s velkými očekáváními. „Bylo velmi sympatické, když Broňa prohlásil, že nepřišel hrát o nějaké páté šesté místo. Cítím to stejně. S Broňou v zádech se rozhodně pokusíme o postup, cokoliv jiného by bylo alibistické,“ pokračoval Závada.

Klůj nepřímo pomůže také ostatním družstvům, protože svým příchodem pohne soupiskami. Na základ béčka se přesune jeden z dvojice Polák/Krejčiřík. Zatím to vypadá spíše na druhého jmenovaného, byť se s ním počítá především v divizi.

Orlu se podařilo z hromady šrotu vyhrabat diamant. Dosáhne jeho lesk až do nejvyššího patra? To zatím zůstává pouze otázkou.

Vítej, Broňo. Ať se ti u nás daří!

Posila do divize? Orel jedná se zajímavým jménem

Že by se po letech půstu konečně objevil v kolonce „posily“ pořádně žhavý úlovek? Není to zdaleka vyloučeno. Orel Zlín v minulých dnech vstoupil do jednání s nadstandardním divizním hráčem. Podle zdroje je hráč přestupu velmi nakloněn, byť zdaleka není nic upečeno.

„Už tolikrát vypadal přestup skoro jako hotový, ale v poslední době jsme nic nedotáhli. Proto jsme raději zatím opatrní, vše je otevřené,“ vyjadřují se vesměs insideři kolem klubu. Dohodě může každopádně zamezit pouze změna stanoviska samotného hráče, ve výši odstupného údajně nebude problém.

Orel by posilu moc a moc potřeboval. V rezervě má totiž především mladé hráče, s nimiž se počítá především pro krajskou soutěž, kde soupiska také zrovna neoplývá početným zastoupením. Další alternativou je nevyzpytatelný David Šaur, jenž už v divizi mnohokrát dokázal překvapit. Stejně jako u výše zmíněných ovšem také platí, že bude potřebný především v kraji.

Vzhledem k nejistému zdravotnímu stavu Petra Poláka a rok co rok opakujícím se zdravotním neduhám Davida Krejčiříka se jeví doplnění kádru téměř jako nutnost. V tomto případě by navíc nešlo o pouhou záplatu, ale vysoce kvalitní zboží! „Jedná se o borce, který je divizí léta otřískaný, byl by okamžitou posilou,“ vypálí zdroj.

Malá nápověda? Soupiskově by patřil mezi tři nejlepší hráče Orla. „Jde o hráče, jenž v procentuální úspěšnosti vždy patří k nejlepším hráčům divize. S ním v zádech by se dýchalo mnohem lépe. Přejeme si, ať to konečně vyjde a zabojujeme o postup!“ zakončil s nadějí v hlase jeden z hráčů.

Tomáš Doležel: Posily? Na postup máme i bez nich!

Před 4 lety byl hozen do vody. Plavat se naučil rychleji, než se očekávalo. Rovnou z toho byl postup z divize do 3. ligy. Tam se sice jeho tým neudržel, přesto na toto období vzpomíná v dobrém. „Rád vzpomínám na všechny ty napínavé a vyrovnané zápasy a taky určitě na pobyt v hotelu v Ostravě,“ prohodil s úsměvem Tomáš Doležel ml. Byl nervózní během své první sezony v Orlu? Co podle něj chybělo áčku k ligové záchraně?

Tome, na podzim načneš svou 5. sezonu v Orlu, včetně té loňské, která se de facto nehrála. Jak bys zhodnotil ta léta na Orlovně?
Jednoznačně pozitivně. Po první sezoně jsme postoupili do 3. ligy, což byl za mě obrovský úspěch a byla radost si to zkusit. Sice jsme se neudrželi, ale předvedli jsme tam dobré zápasy. A další sezony v divizi se vždycky držíme na vrchních příčkách tabulky, takže taky paráda. Plus k tomu ještě super parta lidí.

Přišel jsi tehdy jako posila do áčka, na naše poměry za velmi vysoké odstupné. Vypadalo to však, že nervozita tě první rok v divizi ani nesvazovala…
Ze začátku trochu byla, ale jsem taková povaha, že zápasy zvládám hrát v klidu.

Předpokládám, že nejsilnější zážitek v premiérové sezoně byl zápas s Dolním Němčím. Co si vybavíš při vzpomínce na utkání, které jste senzačně remizovali?
Asi poslední zápas, který jsem hrál za stavu 8:9. Takové povzbuzování po každém míčku jsem ještě nezažil. A potom, co se dohrálo, to byl velmi dobrý pocit z celého zápasu a obrovská euforie.

I díky tomuto utkání jste postoupili do 3. ligy. Už jsi to trochu nakousl, tak u toho zůstaneme. Proč si myslíš, že vám to v lize nevyšlo a byl z toho sestup?
Řekl bych, že nám scházely zkušenosti. Skoro všichni jsme to hráli poprvé. První polovinu jsme byli takoví ustrašení, prohráli jsme proti týmům, které bychom normálně porazili, alespoň podle mě. Druhá půlka už vypadala o dost líp, ale bohužel už to nestačilo na udržení.

Přesto, jistě sis odnesl minimálně spoustu zkušeností a zážitků. Prozradíš nám něco konkrétního, na co rád vzpomínáš?
Tak rád vzpomínám na všechny ty napínavé a vyrovnané zápasy a taky určitě na pobyt v hotelu v Ostravě. (úsměv)

Pojďme do současnosti. Klub zatím počítá spíše ztráty, posily jsou v nedohlednu. Jak tuto situaci vnímáš?
Není to ideální, ale určitě se s tím nějak popereme.

S jakými týmovými a osobními ambicemi budeš vstupovat do nové sezony ty?
Osobně bych chtěl se držet kolem těch 70 – 80 % a týmově si myslím, že máme určitě na postup i bez posil, když bude zdraví přát.

Zdá se, že postup by sis hodně přál, je to tvá hlavní motivace?
Určitě. Zahrát si znovu 3. ligu by bylo super! A věřím, že by to přilákalo i nějaké ty posily.

Závěrem možná trochu netradiční otázka. Když se podíváš mezi své spoluhráče, proti komu se ti hraje nejlépe a proti komu naopak nejhůře?
Hraje se mi špatně proti všem, protože nikomu nevyberu servis (smích).

Největší bojovník? Vítěz nepřekvapí

Jen tak odházet zápas. Hlavně, ať to mám rychle z krku a můžu na pivo. I tohle někdy bohužel mezi hráči slýcháváme. O takových ovšem tato anketa nebyla. Zde naopak do popředí vystoupili praví válečníci, kteří by za stolem položili život.

Jak vznikal žebříček:
Každý hlasující vybral 3 kandidáty, kteří se mu zdáli v dané kategorii jako nejvhodnější. Tyto pak seřadil na první tři příčky. První vybraný kandidát obdržel 5 bodů, druhý 3 body a třetí 1 bod. Celkovým hrubým součtem pak vzniklo konečné pořadí.

Mimo medailové pozice:
Patrik Výmola – 1 bod
Kristýna Bezděková – 1 bod
Erik Orság – 1 bod
Tomáš Doležel – 2 body
Tomáš Hochfelder – 6 bodů
Gábina Bezděková – 5 bodů
Mira Svoboda – 8 bodů
Petr Polák – 8 bodů
Iveta Zámečníková – 10 bodů

3. místo – Adam Závada (13 bodů)
Pingpongově vyrůstal v konkurenčním prostředí, zvyknul si na to, že za odevzdaný výkon přichází trest. Jakmile se stal vyzrálejším hráčem, nic se na tom nezměnilo. To potvrdil také jeden z hlasujících: „Konzistentní výkony mají svůj důvod. Bojuje za každých podmínek, a aby podal maximální výkon, musí se zdravě naštvat a dostat se do módu válečníka.“

2. místo – Lukáš Slouka (21 bodů)
Typický představitel hráče, kterému se v daný moment daří sebemizerněji, ale přesto v sobě nalezene lví sílu a bojuje až do vyčerpání. Díky svému hlasitému projevu někdy může působit až komicky, ale co se mu nedá vyčíst, je obrovská vůle nevzdát se za žádných okolností.

1. místoDavid Šaur (41 bodů)
David Šaur. Je třeba něco dodávat? Poctivec, jehož projev a čirá radost z jakéhokoliv vítězného míčku se vryjí pod kůži každému soupeři. Tolikrát visel nad propastí, ale nevzdal se a ze zdánlivě hotové beznadějné situace vybruslil jako by se nic nedělo. Příklad pro ty, co o sobě pochybují a mají pocit, že nikdy nic velkého nemohou vyhrát.

Kdo je mezi Orly největší pastyl?

Ne každý hráč vypadá při hře jako produkt stolnětenisových skript. Na našem sportu je hezké, že každý si jej hraje po svém. A pokud možno, co nejúčinněji. A není výjimkou, když má hráč mezi ostatními pověst hráče s neortodoxním stylem, je právě takový nepříjemným soupeřem. Kdo je onou probíranou osobou mezi Orly?

Jak vznikal žebříček:
Každý hlasující vybral 3 kandidáty, kteří se mu zdáli v dané kategorii jako nejvhodnější. Tyto pak seřadil na první tři příčky. První vybraný kandidát obdržel 5 bodů, druhý 3 body a třetí 1 bod. Celkovým hrubým součtem pak vzniklo konečné pořadí.

Mimo medailové pozice:
Milan Vítek – 1 bod
Oldřich Novotný – 1 bod
Erik Orság – 5 bodů
Břetislav Slouka – 11 bodů

3. místo – Zbyněk Zelenka (14 bodů)
Sám autor tohoto textu má v živé paměti, kterak jej před 10 lety, během jeho první sezony v Orlu, školil pán ve zralém věku, tehdy hájící barvy KST Zlín. Jeho bekendová vykláněčka trávou je pověstná. Hrát proti Zbyňovi je jako sledovat japonský film s bangladéžskými titulky. Sice zhruba víte, o co jde, ale nerozumíte tomu.

2. místo – David Šaur (30 bodů)
Očekávané jméno. Okresem se linou legendy, jak hráči poražení Davidem Šaurem končí své kariéry a doma vzteky hryžou potahy. Pokud by byl na světe Einstein, ve svém kamrlíku by se jistě všemožně snažil přijít na to, jak poloprofesionální meteorolog boří zákony fyziky (rotační zákon?).

1. místoLukáš Slouka (34 bodů)
Je znát, že Lukáš je samouk a základní údery se rozhodně neučil v žádném organizovaném oddíle. Svým postojem připomíná přihrblou kočku, která číhá na svou kořist, úderově dřevorubce po celodenní šichtě. Ovšem zarputilost mu slouží ke cti.

Anketa o nej backhandový topspin přinesla jasného vítěze i jedno překvapení

Topspin – úder považovaný za královský. Vytočení těla, nápřah a pumelice, nejlépe s co největší vrchní rotací. Kdo z Orla nejlépe ovládá tento důležitý prvek ve hře, bez kterého se v podstatě neobejde žádný z TOP světových hráčů? Pokračujeme topspinem backhandovým.

Jak vznikal žebříček:
Každý hlasující vybral 3 kandidáty, kteří se mu zdáli v dané kategorii jako nejvhodnější. Tyto pak seřadil na první tři příčky. První vybraný kandidát obdržel 5 bodů, druhý 3 body a třetí 1 bod. Celkovým hrubým součtem pak vzniklo konečné pořadí.

Mimo medailové pozice:
Tomáš Doležel – 1 bod
Tomáš Hochfelder – 1 bod
Miroslav Svoboda – 1 bod
Milan Vítek – 4 body
Patrik Výmola – 9 bodů
Zdeněk Klímek – 10 bodů

3. místo – Adam Závada (13 bodů)
Velmi překvapivá volba hlasujících. Hráč, který sice v poslední době na totmto úderu zapracoval a třeba při příjmu servisu jej využívá poměrně hojně, rozhodně se nepovažuje za mistra tohoto úderu. „V oddíle jsou mnohem šikovnější bekhendisti než já,“ uznává sám hráč.

2. místo – Petr Polák (15 bodů)
„Polákovi vždycky do forhandu,“ prohlásil před pár lety jeden z trenérů konkurenčního klubu. Skvělá rozehrávka, schopnost střídat vrchní rotaci s „prázdným“ úderem a obrovská jistota dělají z Petra obávaného soka, před nímž žádná potenciální kořist nemůže zůstat v klidu.

Vítěz – David Krejčiřík (63 bodů)
Když se napřáhne, všem okolo se zatají dech. Při styku čtyřicetimilimetrového nesmyslu s potahem už kolem dokola blikají červené kontrolky. A když to sedne, to aby pak soupeř svou pálku používal jako štít. Jediný, kdo může být v klidu, jsou zvířata, kterým by nezkřivil vlásek, natož aby se snažil dostat je na talíř. „V Mohsově škále tvrdosti je diamant nejtvrdší, jenže Komi má svou vlastní škálu,“ uvedl jeden z hlasujících, který jej jako drtivá většina ostatních bez váhání vysadil na stupínek nejvyšší.

Nejlepší forhandový topspin? Boj o trůn byl vyrovnaný

Topspin – úder považovaný za královský. Vytočení těla, nápřah a pumelice, nejlépe s co největší vrchní rotací. Kdo z Orla nejlépe ovládá tento důležitý prvek ve hře, bez kterého se v podstatě neobejde žádný z TOP světových hráčů? Začínáme topspinem forhandovým.

Jak vznikal žebříček:
Každý hlasující vybral 3 kandidáty, kteří se mu zdáli v dané kategorii jako nejvhodnější. Tyto pak seřadil na první tři příčky. První vybraný kandidát obdržel 5 bodů, druhý 3 body a třetí 1 bod. Celkovým hrubým součtem pak vzniklo konečné pořadí.

Mimo medailové pozice:
David Šaur – 1 bod
Zdeněk Klímek – 1 bod
Tomáš Doležel – 2 body
Josef Novák – 2 body
Iveta Zámečníková – 4 body
Petr Polák – 7 bodů

3. místo – Erik Orság (11 bodů)
Forhandový topspin je zřejmě Erikův nejsilnější úder. Pokud vydrží na nohách a jde proti míčků, má jeho topsin velkou razanci i rotaci. Když má den, umí si vybírat rožky a všichni pavouci jsou na pozoru.

2. místo – David Krejčiřík (46 bodů)
Borec nahánějící hrůzu celému kraji. Když jej soupeř spatří, mnohdy stáhne půlky, v horším případě sahá do tašky pro toaletní papír. Pokud nesklouzne do módu „nechce se mi a je mi vlastně jedno, jak to dopadne, hlavně, že si zahraju“, jeho forhandový topspin (mnohými považován za jeho slabší úder) má takový katapult, že ani Kašíkova pověstná lapačka nestihne mávnout včas.

Vítěz – Adam Závada (61 bodů)
Roky ukazuje, že je typickým produktem nejmenovaného klubu ze zlínské Podvesné, kde ve své době kladli trenéři hlavní důraz právě na tento úder na úkor úderů jiných. Adamův topspin je razantní těžko předvídatelný, takže do poslední chvíle nevíte, kam zamíří. A ta jistota a přesnost… Jen nesmí zapomenout na to, že trefovat míček někde pod stolem už může být pozdě.

Největší kliďas? Kdo jiný než ten nejzkušenější

V minulé anketě jsme představili ty, kteří za hracím stolem příliš nedbají pravidel etikety od mistra noblesy Ladislava Špačka. Tentokrát se zaměříme na ty, jež by nerozhodilo snad ani to, kdyby jim k patám spadl meteorit. Kdo jsou ti šťastlivci mezi námi?

Jak vznikal žebříček:
Každý hlasující vybral 3 kandidáty, kteří se mu zdáli v dané kategorii jako nejvhodnější. Tyto pak seřadil na první tři příčky. První vybraný kandidát obdržel 5 bodů, druhý 3 body a třetí 1 bod. Celkovým hrubým součtem pak vzniklo konečné pořadí.

Mimo medailové pořadí:
Miroslav Svoboda – 1 bod
Ondřej Vavrys – 2 body
David Marek – 3 body
Zdeněk Klímek – 5 bodů
Gabriela Bezděková – 7 bodů
Tomáš Doležel ml. – 11 bodů
David Krejčiřík – 14 bodů
David Veselka – 17 bodů

3. místo – Milan Vítek (23 bodů)
Orelská stálice je přesně tím typem hráče, který přijde ke stolu, odehraje pár setů, podá soupeři ruku a odejde. Kolikrát ani nevnímáte, že jeho zápas skončil. Zkrátka, emoce od něj k vám nedoputují.

2. místo – Josef Novák (26 bodů)
Mimiku obličeje má skrytou za hustými vousy, takže jeho rozpoložení těžko poznáte. Pravdou je, že žádných výlevů se nedopouští, svou hru prožívá spíše vnitřně. Jednouduše: velký muž bez velkých gest.

Vítěz – Petr Polák (43 bodů)
Za svou bezmála 60letou kariéru už ví, že vztek a hněv nejsou vhodným prostředkem k dosažení cíle. Působí dojmem, že si pinec především užívá. Je příkladem správně nastavené mentální stránky, je pokorný a nad věcí. Těžko byste hledali někoho s tak dobrou hlavou. Zasloužený vládce ankety.